29. 3. 2011 schválila Komise územního rozvoje při Radě MČ Praha 6 záměr „Letná Business Centre“ společnosti Lordship, a.s., o užitné ploše 36 840 m2 s 392 parkovacími místy se sedmi nadzemními a čtyřmi podzemními podlažími mezi ulicemi M. Horákové, Pelléova, tělesem železniční dráhy a U Vorlíků v Praze 6, aniž zohlednila vyhlášku č. 10/1993 hl. m. Prahy prohlašující dané území za součást památkové zóny a určující podmínky jeho ochrany (jako předmět ochrany určuje mj. „historický půdorys a jemu odpovídající prostorovou a hmotnou skladbu“). Není nezajímavé podívat se na historii stavebních záměrů v dané lokalitě i proměnu postoje MČ Praha 6 k výstavbě (níže; aktualizovány budou příslušné dokumenty; srov. též web http://www.praha6ztracitvar.cz). O situaci Vás budeme dále informovat.

Předmětná oblast.

Nový záměr. Zdroj: http://www.lordship.cz.


Historie: Kauza „administrativní budova Letenské sady“
Bubenečský okraj Letné přitahoval developery od počátku restitucí a privatizací na počátku 90. let. Nachází se v dopravně dobře dostupné těsné blízkosti metra Hradčanská, zároveň v diplomatické čtvrti (v bezprostřední blízkosti je na jedné straně velvyslanectví Indie, Španělska a Izraele, na druhé straně velvyslanectví Chile, Jižní Koreje a rezidence velvyslanců Holandska a Argentiny), nabízí výhled do zeleně a architektonicky cenné vilové čtvrti z počátku 20. století a při navýšení zástavby dokonce na Pražský hrad.

V devadesátých letech, po změně vlastnických práv nebylo ojedinělé, že stávající zástavba pouze vilového charakteru na atraktivním místě na třídě Milady Horákové podél buštěhradské dráhy ztratila obyvatele a začala chátrat, posléze sloužila i jako squat. Tento osud stihl neorenesanční nárožní dům s arkýřem v ulici U Vorlíků 1 i původně historizující dům v ulici M. Horákové 102, obývaný a dle V. Šlapety přestavěný významným architektem funkcionalismu Kamilem Roškotem.

K tomuto stavu přispěla i stavební uzávěra pro dané území, v souvislosti se zamýšlenými dopravními stavbami (silniční okruh, později v 90. letech se proměnivší na projekt tunelového systému, modernizace železniční trati do Kladna). Ještě 23. 8. 2000 nicméně odbor památkové péče hl. m. Prahy trval na tom, že „demolice objektů [uvedených domů]… je z hlediska památkové péče nepřípustná” (v důsledku výstavby tunelu Blanka byla nakonec zbořena krajní vila na druhé straně řady uvedených domů na křižovatce Špejchar, zmíněné vily při ulici U Vorlíků zůstaly zachovány).

Projekt administrativní budovy
V druhé polovině roku 2001 vznikly, po pokusech prostor zastavět už od roku 1999, na objednávku investora posudky doc. Dobroslava Líbala a doc. Zdeňka Lukeše, jež se vyslovovaly pro demolici domů U Vorlíků 1, Milady Horákové č. p. 260, 172 a 185 a jejich náhradu. Celkové souhlasné stanovisko tu umožnilo překrýt námitky, zvláště doc. Líbala, totiž jeho požadavek snížit výšku budovy, navrhovanou na 26 metrů (autor ing. arch Jiří Trávníček, mj. hotel Forum či rekonstrukce hotelu Juliš): Doc. Líbal zdůraznil ve svém posudku, že plánovaná stavba by „celé prostředí [by] velice znehodnotil[a]”.

Obnovila se tak potažmo i dávná otázka Letenské pláně: její konzervace, tak, jak navrhovali někteří architekti, jako místa klidu a oddychu, anebo její unifikace, příp. její zástavby, jak chtěli jiní. Dle prvního přístupu si měla zachovat různorodý charakter svých okrajů, které přecházejí do sousedících, odlišných čtvrtí, Holešovic, Hradčan, nad nimiž se dnes tyčí chrám sv. Víta, a – Bubenče. Druhý přístup, výškové vyrovnání okrajů Letné – avšak se vzdálenou výstavbou v Praze 7, tzv. Molochovem, nikoli s přilehlým Bubenčem –, představoval i projekt Letenské sady.

Odbor památkové péče Magistrátu hl. m. Prahy (Jiřina Knížková) nejprve investorovi žádajícímu demolici vil a novostavbu administrativního domu 27. 5. 2002 povolil demolici dvou krajních vil U Vorlíků 1 a M. Horákové 102 a s novostavbou následně souhlasil s odvoláním na posudky doc. Líbala a doc. Lukeše a stanovisko poradního sboru expertů i odbor památkové péče Magistrátu hl. m. Prahy, který dosud požadoval zachování vil či nanejvýš jejich nahrazení solitérními budovami stejného objemu a výšky.

Potíže projektu
Jak tehdy uvedl Richard Biegel z Klubu za starou Prahu, příslušná fáze procesu schvalování obsahovala následující zvláštnosti, odrážející nepřehlednost památkové péče (státní a městská, s prostorem pro posudky objednávané investory, příp. korupci): absenci četných regulačních podmínek pro rozvoj města, jež by vytvořily jasná pravidla hry pro investory, města i památkáře – v případě nezájmu města poslední a zatěžovanou pojistku proti megalomanským projektům: ani jeden z posudků, o něž se opíral investor, podrobně nezkoumá původní domy (posudek doc. Líbala má formu dvoustránkového dopisu vyslovujícího názor, posudek doc. Lukeše popisuje jen fasádu a hodnotí úroveň architektury, aniž registruje půdorysy či prostorové uspořádání domů s prvky interiérů), navíc je nevnímá jako součást vilové čtvrti s od doby výstavby nezměněným hmotovým uspořádáním (jak jej vyzdvihuje Vyhláška č. 10/1993 HMP); samo závěrečné stanovisko Státního památkového ústavu hl. m. Prahy ze 7. 10. 2002 (SPÚ, Ladislav Špaček) problémy reflektuje a až v závěru připojuje odstavec, který variantu stavby Letenské sady připouští („Je to natolik paradoxní, že se až nelze ubránit pocitu, že znění původně zamítavého stanoviska bylo dodatečně a jen formální úpravou změněno na souhlasné“); podmínky SPÚ dále omezil magistrátní odbor památkové péče.

Řada výškových budov směrem k Hradčanské?
Šestadvacet metrů vysokou stavbu Letenské sady, již 15. 1. 2003 schválil odbor památkové péče hl. m. Prahy (Jan Kněžínek) s jedinou podmínkou („fasáda bude členěna horizontálně i vertikálně). Proti Vyhlášce 10/1993 HMP argumentoval v dokumentu nezdůvodněným stanoviskem anonymního „sboru expertů“, že objekt se „značně přiblížil budově Molochova a v rámci celé Letné již nepůsobí rušivě“ („experti“ užili překvapivě negativního označení stavby dle nenasytného kolosu, molochu).

Se stanoviskem z pozice účastníka řízení nesouhlasil Národní památkový ústav (podnět z 14. 7. 2003 upozorňující mj. na starší rozhodnutí Státního památkového ústavu hl. m. Prahy z 11. 3. 2002 budovy zachovat), Útvar rozvoje města, městská část Praha 6 (dle radního J. Hermanna /KDU-ČSL/ byla „forma zástavby, předložená p. ing. Trávníčkem,… pro danou lokalitu zásadně neakceptovatelná“) a posléze i Klub za starou Prahu (podnět z 19. 5. 2003 proti porušení § 46 spr. řádu, v podstatě shodný s podnětem Národního památkového ústavu). Jak uvedl Klub za starou Prahu, „úřady neznepokojilo, že Trávníčkův projekt naznačuje další pokračování této mohutné zástavby směrem ke stanici metra Hradčanská, vzdor tomu, že jde o území zásadního významu,“ (tisková zpráva).

Richard Biegel vydal o případu článek i v Architektu (2003/6), v němž citoval Vyhlášku č. 10/1993 a zabýval se i absencí regulativů pro pražské lokality a nezájmem města na jejich vytvoření, který otevírá prostor pro „improvizaci“. Na situaci reagovaly i noviny městské části Praha 6, které jako radní Hermann uvedly, že občané ani Praha 6 a 7 se stavbou nesouhlasí, citovaly posudek doc. Mužíka dospívající k odlišným závěrům ohledně Letné než doc. Líbal a doc. Lukeš (argumentující architekturou Holešovic) a k rozhodnutí magistrátních památkářů se vyjádřily s „údivem“ (Šestka).

Příslušné číslo Šestky přináší některé pozoruhodné informace: proti budově Letenské sady podle radničních novin vystoupil i vedoucí odboru územního rozvoje Prahy 6 ing. arch. Bohumil Beránek. Naopak jejím zastáncem byl vedoucí magistrátního oddělení ing. arch. Musálek, mediálně diskutovaný pro svou nástavbu na barokní střeše malostranského domu: označil jej na základě názoru sboru expertů, instituce zřízené magistrátem bez právního postavení, za „přijatelný kompromis“.

Rozhodnutí o umístění stavby
Přes tuto probíhající diskusi bylo 13. 6. 2003 na budovu Letenské sady vydáno stavebním úřadem územní rozhodnutí. Proti němu, neúplně vyvěšenému na nástěnce Městské části Praha 6 (stavební úřad je navíc neoznámil všem občanským sdružením), se 16. 7. 2003 odvolal Ateliér za životní prostředí, který upozornil na různé nezákonné skutečnosti jako rozšíření návrhu stavebním úřadem, neúplnost a nesrozumitelnost rozhodnutí, bezdůvodné neprojednání hlukových poměrů už ve fázi územního řízení, neprojednání krajinného rázu, souhlasné stanovisko městského hygienika pouze formou dopisu, zastaralost řady dokladů ve spise ad.

Problematikou budovy Letenské sady a její naddimenzovanosti se v této době začala dále zabývat média: např. Večerník Praha 19. 7. 2003 ocitoval v článku Boj o vily na Špejcharu smrdí korupcí opět vedoucího odboru územního rozvoje Prahy 6 Bohumila Beránka: „Naprosto to změní charakter této části Bubenče, kde vilová část začíná už od izraelské ambasády. Takový barák tam nepatří. Dokonce i dopravní stavby města [zvláště chystaná rychlodráha] povedou pod zemí, aby to bylo citlivé vůči území.“

Z druhé strany reagoval architekt budovy Trávníček (Architekt 2003/č. 7) s tím, že s podstatnou částí myšlenek Richarda Biegla – o chybějících regulativech – souhlasí. Myšlenky v původním článku zjednodušil do hesel („Letenská pláň je nejlepší tak, jak je dnes“ apod.), jež ovšem vyvrátil. Památkové zóně nadřadil zástavbu samostatně viděné Letenské pláně v duchu některých předválečných projektů snažících se tento prostor unifikovat (užívaje jako údajně nejprůkaznější argument jméno Josefa Gočára, viz titul „Díky, pane Gočáre!“; následovala i odpověď R. Biegla).

Společnost Lordship, investor budovy Letenské sady, reagovala v Šestce v září 2003: mylnost některých uváděných argumentů prokázal čas, zvláště že „domy na nároží U Vorlíků nemají šanci výstavbu městského okruhu přežít“ (přes stavbu v jejich blízkosti a zanedbanou údržbu, v stavu podstatně horším než před devíti lety, dosud stojí). Jiné argumenty, jako ten, že vily na tř. Milady Horákové nejsou součástí bubenečských vil, nejsou nijak podloženy a směřují problematiku např. předpokladem, že by opravené stavby byly využívány jen jako čistě obytné, od jádra věci (viz i odpověď arch. Beránka v říjnové Šestce ohrazující se proti „prorůstání této zástavby hodnotných vil skleněnými monstry“).

Demonstrace na Letné
Občanské sdružení Občanská iniciativa Letná – Bubeneč (předchůdce o. s. Bubeneč sobě) uspořádalo v téže době petici, již podepsali mj. exprimátor Prahy architekt Jan Kasl, poslanci Svatopluk Karásek a Táňa Fischerová, a dále více než pět set obyvatel Prahy (informace o petici v Právu 27. 8. 2003 a Mladé frontě Dnes 2. 10. 2003). Iniciativu podpořil i tehdejší senátor za Prahu 6 Jan Ruml. 1. října 2003 pak občanské sdružení zorganizovalo demonstraci, na níž vystoupil mj. poslanec Svatopluk Karásek a o níž informovaly ČTK, Česká televize, Mladá fronta Dnes, Večerník Praha, Metro či Blesk.

Ze strany Prahy 6 v těchto novinách, jež vcelku věcně upozornily na problém naddimenzovanosti sedmipodlažní stavby a její nevhodnosti pro danou lokalitu, zazněly proti plánované stavbě další výroky, např. mluvčí městské části Martin Šálek prohlásil: „Tato stavba rozhodně oblast Letné nepozvedene. Uděláme vše, aby vůbec nevyrostla“ (Blesk 2. 10. 2003). 13. 10. 2003 zrušilo Ministerstvo pro místní rozvoj (rozhodnutím č. j. 20553/2003-63/O-1864/3) zmíněné územní rozhodnutí pražského magistrátu z 13. 6. 2003 povolující budovu Letenské sady. Ve stejné době zahájilo mimoodvolací řízení ohledně stavby i Ministerstvo kultury.

Ministerstvo kultury proti pražským památkářům
Poté, co Ministerstvo kultury 22. 1. 2004 v rámci mimoodvolacího řízení, v souladu s názorem Národního památkového úřadu a na základě vyjádření mj. Vědecké rady Ministerstva kultury pro státní památkovou péči a Vyhlášky č. 10/1993 hl. m. Prahy o památkové zóně, rozhodnutí odboru památkové péče Magistrátu hl. m. Prahy z 15. 1. 2003 ve věci administrativní budovy Letenské sady (Jan Kněžínek) v probíhajícím územním řízení zrušilo a vytklo mu i nepřezkoumatelnost rozhodnutí pro nedostatečné odůvodnění /porušení ustanovení § 47 odst. 3 správního řádu/ a další formální chyby, podala společnost Lordship Estates, s.r.o., proti tomuto rozklad.

Ministerstvo kultury jej 11. 3. 2004 – s jeho argumenty zpochybňujícími i samu vyhlášku č. 10/1993 hl. m. Prahy – zamítlo, s tím, že rozklad nesplňuje formální náležitosti, a ohradilo se proti tvrzení, že nad rámec zákona rozhodovalo jako odvolací orgán, nikoli pouze přezkoumalo zákonnost vydaného pravomocného rozhodnutí z 15. 1. 2003. Argumentovalo, že magistrátní odbor památkové péče vedený Janem Kněžínkem „překročil správní uvážení, limitované obecně závaznými předpisy, v tomto případě vyhláškou č. 10/1993 Sb. HMP“.

Majitelé pozemků a budov na tř. M. Horákové podali žalobu proti výše uvedenému rozhodnutí Ministerstva kultury z 11. 3. 2004, týkající se mj. posouzení závaznosti vyhlášky č. 10/1993 hl. m. Prahy. Městský soud v Praze 8. 3. 2006 uvedené rozhodnutí Ministerstva zrušil (zejm. s ohledem na převod dotčených pozemků v průběhu řízení, který Ministerstvo formálně řádně nezohlednilo), i když většinu žalobních námitek neuznal. Ministerstvo kultury podalo proti tomuto rozsudku kasační stížnost, již Nejvyšší správní soud 14. 3. 2007 zamítl.

Historie, s takřka nezměněnými parametry, se ještě před vynesením rozsudku opakovala. Magistrátní Odbor památkové péče vydal 28. 6. 2004 nové závazné stanovisko (na místě zrušeného z 15. 1. 2003) ve věci objemově takřka identické budovy Letenské sady, které Ministerstvo kultury – na základě podnětů Klubu Za starou Prahu a Národního památkového ústavu (NPÚ), 23. 2. 2005 zrušilo. Je s podivem, že magistrátní památkáři se v novém rozhodnutí neztotožnili se starším rozhodnutím Ministerstva, nebrali zřetel na jeho názor, a takřka doslovně citovali kritické stanovisko stavebníka k odbornému vyjádření NPÚ. Proti tomuto rozhodnutí Ministerstva kultury podala společnost Lordship Estates, s.r.o., rozklad 3. 3. 2005, který Ministerstvo 9. 6. 2005 zamítlo.

Proti tomuto rozhodnutí podali majitelé pozemků a budov u tř. M. Horákové žalobu, již Městský soud v Praze 27. 6. 2006 zamítl s tím, že rozhodnutí Magistrátu bylo řádně zrušeno pro jeho rozpor s obecně závazným právním předpisem (Vyhláškou č. 10/1993 hl. m. Prahy) a pro jeho nepřezkoumatelnost vzhledem k jeho nedostatečnému odůvodnění podle § 47 odst. 3 spr. ř. „Magistrát svým rozhodnutím umožnil zcela vágní přístup k dodržování zákonnosti, což, jako porušení jednoho z principů právního státu, nemohl správní orgán [Ministerstvo kultury] přehlížet.“ Majitelé podali nato kasační stížnost proti rozhodnutí Městského soudu, již zamítl 27. 6. 2007, ztotožňuje se s výrokem Městského soudu v Praze, Nejvyšší správní soud.

A co dál?
Poté co Nejvyšší správní soud 27. 7. 2007 potvrdil rozhodnutí Ministerstva kultury stavbu administrativní budovy Letenské sady společností Lordship Estates, s.r.o., pro její rozpor s regulací památkové zóny „Dejvice, Bubeneč, Horní Holešovice“ a další důvody, zastavit, následovalo několik let dosud neukončených stavebních prací na letenském vyústění tunelu Blanka (v jejich průběhu investor vykoupil příslušné pozemky). Jak je patrné z původních vizualizací (viz na následující, z oficiální stránky stavby www.tunelblanka.cz, z 29. 11. 2007, zcela vlevo), charakter čtvrti má zůstat zelený a nemá obsahovat neústrojnou komerční zástavbu, která by odporovala Vyhlášce č. 10/1993 hl. m. Prahy a dalším předpisům.

Zdá se však, že blížící se konec prací oživil zájem projekt administrativní budovy Letenské sady oživit, dokonce hmotnějším objektem a nově – za podpory radnice městské části Praha 6 (řízené koalicí ODS a TOP 09). Vykácení rozkvetlých jabloní a šeříků v prostoru vil při tř. Milady Horákové, v jehož případě konstatovala Česká inspekce životního prostředí porušení zákona, bylo na jaře 2009 jen varovným znamením (Mladá fronta Dnes, dopis Inspekce). Co bude následovat dál?

0 Responses to “Nové business centrum na Letné?”



  1. Napsat komentář

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s





%d blogerům se to líbí: